Jak ušetřit vařením místo restaurací

Prakticky v jakémkoli typu práce je polední přestávka na oběd. A to při kancelářské i manuální práci. Pokud máte dotovanou stravu (nemyslím stravenky) formou levné kantýny nebo obědy za pár korun, je to v pořádku. Bavíme se o celkové ceně do cca 50 Kč za oběd. Pokud navíc vaří dobře, máte na výběr z více jídel, není moc co řešit. Zůstańte při tomto systému. Vařením doma moc neušetříte.

Jestliže vám záměstnavatel přispívá stravenkou a jste odkázání na chození do restaurací na klasická polední meníčka, máte prostor na ušetření větší. Vařením můžete ušetřit docela dost peněz.

Řekněme, že průměrně utratíte sto korun za polední oběd. To je za měsíc kolem 2200 Kč jen za obědy. Nehledě na to, že platíte část stravenkou. Jsou to peníze jako peníze. Pokud si budete vařit do práce doma, tak utratíte průměrně kolem 40 Kč za oběd (u lepších jídel s masem). To je za měsíc kolem 900 Kč. Ušetříte 1300 kč. To je krásná měsíční úspora. Za rok to dělá úspory téměř 16000 Kč!

placení stravenkama
zdroj obrázku: reflex.cz

Navíc lze ušetřit ještě více, pokud se budete při vaření držet několik jednoduchých tipů:

  • nedělejte si každý den maso
    naši předkové také nejedli maso každý den. Obvykle tak 2-3x týdně a spíše méně. V chudších rodinách jen v neděli nebo ani to ne. Takže když si na dva obědy uděláte maso, tři budou bez masa, nic se nestane. Víkend si pak již naplánujte jak jste zvyklí.
  • uvařte jedno jídlo na více dní
    nemusíte vařit každý den. To vám vezme hodně času, a když člověk chodí do práce, není moc zábavné trávit večery u plotny. Můžete si však připravit jídlo na dva dny. V neděli v rámci oběda si necháte něco na pondělí. V pondělí večer uvaříte na úterý a středu. Ve středu večer navaříte na čtvrtek a pátek. Takže přes týden budete vařit pouze dvakrát. A to není vůbec moc.
  • udělejte si jídelníček na všechny vaření v týdnu
    zavčas si naplánujte co budete vařit (jak jsme si řekli, v týdnu to bude pouze dvakrát) a nakupte si potraviny na obě vaření již v pondělí. Tím zaručíte, že jidelníček nezměníte a nekoupíte nic navíc.

Jak ušetřit na novém oblečení

Dnes se budeme věnovat tématu jak ušetřit na oblečení. Mohli bychom vám tady psát, jak máte chodit do sekáče a nakupovat tam rifle a mikiny za dvacet korun. To je samozřejmě dobrý nápad. Sekáčů je velké množství a zdá se že opět zažívají boom. A seženete tam opravdu pěkné a hlavně velmi velmi levné oblečení.

jak ušetřit na oblečení

V naší domácnosti nakupuje v second-handu hlavně manžel. Pracuje manuálně a dosti špinavou práci dělá. Jako živnostník si musí nakupovat vybavení sám. Kdyby měl kupovat desatery monterky za sezónu, tak jej to vyjde hodně draho (jedny pevné monterky kolem tří stovek). Takhle nakoupí za dvě stovky deset riflí ze sekáče a má vystaráno. Za podobné ceny nakoupí i pracovní trika a košile. V tomto článku vám však chci říct několik tipů, jak nakupovat levné oblečení i v běžných obchodech.

  • Oblíkejte se po sezóně
    Dnešní sezónní slevy začínají mnohem dříve než kdysi. Prakticky již v lednu máte zimní výprodeje, přičemž zima je dnes dost posunutá a v lednu teprve začíná. Zkuste tedy nákup zimního kabátu, oteplovaček pro dítě, či teplých mikin nechat na leden. V březnu jsou navíc totální vyprodeje. Běžně koupíte zimní věci za čtvrtinovou cenu (tzn. sleva 75%). Však je můžete nosit až v příští sezóně. Schováte do skříně a vytáhnete v listopadu.
    Podobně letní oblečení. To se vyprodává již v srpnu (některé fashion řetězce již v červenci). Levně nakoupíte například plavky, trička, halenky, kratasy . Schováte do skříně a budete je nosit napříští rok hned zjara.
  • Ignorujte drahé značky
    Značka sama o sobě nemá žádnou reálnou hodnotu. Není to parametr kvality. Kvalitu určuje vždy konkrétní produkt. Ten je třeba si prohlednout, jaký je materiál, kvalitu stehu a vzhled. Značka by při výběru oblečení neměla hrát žádnou roli. Doby, kdy jsme obdivovali, když někdo nosil addidas jsou dávno pryč. Dnes je to každému jedno. Důležité je, zda je oblečení funkční a dobře vypadá. Beztoho jsou vesměs všechny velké značky šité v Číně, obvykle v několika málo fabrikách. Takže stejné triko prodává více značek. Jen na něj natisknou logo.
  • Udělejte si seznam oblíbených obchodů
    Napište si do wordu nebo excelu seznam vašich oblíbených obchodů s módou. Každé dva týdny si jej otevřete a projděte webové stránky těchto oblíbených obchodů. Většina z nich totiž má na svém webu informace o výprodejích. Ty jsou bud přímo ve speciální kategorii „Výprodej“ (nebo nějak podobně), případně se jich chtějí zbavit tak, že je označí jak „oblíbené“ nebo „nejprodávanější“. Pak bud hadřík objednejte přímo na netu a vyzvedněte na prodejně nebo zajděte přímo tam.

Doufám, že uvedené tři tipy vám pomůžou ušetřit nějakou tu korunu do rodinného rozpočtu. Za rok může ušetřená částka dosáhnout i 10 000 Kč. Zvláště kdy tyto návyky začnete používat i v dalších nákupech (sportovní vybavení, kosmetika, dovolená, bytové doplňky apod.)

Jak šetřit na bankovních poplatcích

Bankovní byznys je v ČR pro velké banky hodně vydělečný. Pokud se podíváme na velké bankovní skupiny (ERSTE – Česká spořitelna, Societé Generale – Komerční banka) tak jejich české dcery jsou těžce ziskové. A všechny peníze jdou do domácích zemích, kde jsou banky naopak v lepším případě v malém zisku. V horším případě ve ztrátě (třeba ERSTE, kde česká skupina dotuje zbytek společnosti). Proč to tak je? Protože si necháme kálet na hlavu a platíme bankám spousty poplatků „za nic“. Situace se naštěstí v posledních letech hodně zlepšuje. Přesto se zmíníme jak nějakou tu tisícovku ušetřit.

Běžný člověk potřebuje od banky jen málo. Jeden účet, kam mu chodí výplata, několik převodů měsíčně a platební kartu. Většina už dnes používá internetové bankovnictví. Přesto i za těchto pár služeb platí někteří lidé více desítek korun měsíčně (cca 100 – 200 Kč). Pokud provádíte transakce online není důvod, aby jste za ně platili. U velkých bank je tato částka za měsíc zcela běžná. 

Proč lidé zůstávají u velkých drahých bank

Nejčastějším argumentem je, že mají blízko pobočku. Respektive že na jejich malém městě má pobočku pouze jejich banka. To by bylo v pořádku, jenže kolikrát skutečně potřebujeme navštívit pobočku banky? Dvakrát za rok, možná třikrát.
Dalším argumentem je bezpečnost. Velké banky jsou prý bezpečnější než ty malé. Ze zákona vkláda každá banka dle velikosti určitou částku do fondu na ochranu bankovních vkladů. Když nějaká bankovní instituce zkrachuje, šáhne se do fondu a uhradí se to. Myslíte ale, že je tam dost peněz na to, aby se vyplatili všichni klienti, pokud padne velká banka ? Máte pravdu. Tolik peněz tam není. Když by však zkrachovala malá banka, tak se tam ta částka najde.

Které malé banky jsou levné

V podstatě kterékoli, které vznikly v posledních letech. Nejvíce z nich jde vidět Fio banka a AirBank. Obě mají výraznou reklamní kampaň. Ať už ji vnímáte pozitivně nebo negativně (koza Vlasta a její Fííííjoooo zná každý), rozhodně ji znáte. Počet klientů těchto bank rychle roste. Přesto že každá má trošku jinou bezpoplatkvou politiku, daří se oběma.

Fio banka jede stylem nulových poplatků. Nic od vás nechce, ale vy také nečekejte bůhvijaké úroky na spořáku nebo komfortně zařízené pobočky. Běžné poplatky (vedení účtu, zasílání plateb, výběr z vlastních bankomatů) máte zdarma. Drtivá většina lidí nic jiného nepotřebuje. Pokud navíc platíte kartou, tak vám naskakují výběry zdarma z cizích bankomatů. Pobočky jsou skromné, ale aspon vidíte, že se nevyhazují peníze za blbosti.

Air bank má také vše zdarma, ale za určitých podmínek. Pokud aktivně využíváte kartu, máte zdarma běžné bankovní služby ale také vyšší úrok na spořícím účtu.

Jak je vidět, obě banky jsou zdarma, ale každá má trošku jiný koncept – přístup. Určitě neprohloupíte ani u jedné a váš měsíční poplatek v bance bude nula. Za rok by jste mohli ušetřit kolem 1600 Kč. Není to moc, ale na zemi ty peníze nenajdete.

Jak šetřit na jídle

V první řadě je třeba podotknout, že potraviny jsou v zápádním světě velmi levné. Možná s tím nechcete souhlasit, ale je to tak. Uveďme si to na příkladu. Ve středověku museli lidé strávit prací pro jídlo téměř 75% pracovní doby (a ta byla šest sedm dní v týdnu od rána do večera..). V roce 1960 to bylo stále ještě kolem 50%. Dnes strávíme prací na jídlo přibližně 30% času. Ano, je to z velké části díky mechanizaci a zrychlení metod výroby jídla. Druhá věc jsou však dotace zemědělcům. Díky tomu produkují suroviny za směšně nízké nákupní ceny, a jídlo je tak vyráběno a prodáváno velmi levně. Říká se, že 30% jídla se v západním světě vyhodí. Tzn. že vaše domácnost by na jídle mohla ušetřit tolik, kolik ho vyhodí.

Man planting Euro coins in soil

Z toho všeho vyplývá, že základním šetřícím mechanismem je nakupovat tolik, kolik skutečně spotřebuji. Znáte to sami, když vezmete čtyři druhy uzenin, tři druhy sýra a ještě rybí salát. Protože zrovna na to všechno máte chuť. Přitom spotřebovat tyto potraviny je nutno do několika dní. Jsou však samořejmě další věci, které Vám umožní jak ušetřit za jídlo.

Další věcí je vaření. Vařte vždy na dva dny. Vaření na jeden den je dražší na spotřebu energie a váš čas. Vaření na tři dny je zbytečné, jídlo se vám přejí. Optimálně se tedy vaří na dva dny.

Lovci slev vám tuto metodu doporučí jako nejlepší. Nicméně opak je pravdou. Pokud běžítě do hypermarketu za slevou, mozek se přepne do režimu zběsilého nakupování a domů přinesete i věci, které jsou ve vaší kuchyni zbytečné. Navíc nejsou v akcích, tudíž za nákup ve finále zaplatíte více. Pokud se již chcete zabývat slevami, soustřeďte se hlavně na suroviny jako mouka, cukr, sůl, mléko. Tyto vydrží a můžete si je nakoupit do zásoby. Vyhněte se akcím na různé salámy, kuřata, jogurty apod. Nakoupíte více než potřebujete a ještě z toho část vyhodíte.

Plánování chleba. Chleba je nejčastější potravinou, která se vyhazuje. Obvykle necháte kus větší patky někde v zadu a paji rovnou vyhodíte. Cestou z toho je pečení vlastního chleba. Ten je jednak chutnější, levnější a protože do něj vložíte vlastní úsilí, tak jej jen tak nevyhodíte.

Který tarif zvolit

V podstatě si stále vybíráme z nabídky tří poskytovatelů telefonních služeb. Tzv. virtuální operátoři, jsou jen jejich prodloužená ruka, která drží v dlaní víceméně to samé. V dnešní době většina z vás bude chtít mít kombinaci volání, sms a data (internet do mobilu). Volání zpravidla chceme neomezené do všech sítí (netýká se placených linek 840, 844 a 9xx, tam vás vždy hezk natáhnou). Nechceme totiž řešit, zda voláme kamarádovi do vodafone nebo na úřad na pevnou linku. Denně provoláme průměrně 10 min. To dělá cca 300 minut měsíčně. Druhý požadavek jsou neomezené sms. Někdo esemesuje hodně, desítk sms denně. Já v průměru pošlu tak tři a myslím že průměr bude někde kolem těch tří. Měsíčně to dělá cca 100 sms. Posledním a v posledních dvou letech rozšířený požadavek je internet (data). Optimální je balíček o velikosti 1 GB, tak abychom se nemuseli omezovat. Hledejme tarif, který obsahuje všechny tyto položky.jaké jsou nejlevnější tarify

V nabídce hlavních operátorů tyto požadavky splňují no limited tarify. Cena tarifů je kolem 750 Kč měsíčně. Rozhodně je však nekupujte za těchto podmínek, které jako první najdete na intenetu.

Jak najít nejlevnější variantu

Nejrůznější vyhledavače srovnavače vám příliš nepomoho. Občas ukážou nějakou akční nabídku, ale vesměs nabízí jen to, co je na webech operátorů. Zkuste tedy zavolat přímo operátorvi. Většinou vám kompletní tarif za 750 Kč nabídnou někde kolem 550 Kč. To už máte ušetřeno 200 Kč měsíčně (2400 Kč ročně). Pokud jste ochotni změnit číslo, Vodafone vám tento tarif dá na dva roky za 450 měsíčně. Zkrátka zkoušejte. Klidně jim řekněte, že máte jindé nabídku o 50 kč levnější a uvidíte, že vám ji srovnají. Další výhodou je, pokud máte více čísel, pro které chcete tarif zřídit. Tuto akci má t-mobile. Pokud berete dvě služby (dvě čisla, čislo a tv, apod.), tak dostanete un limited tarif za 450 (plus mínus). Ovšem nejlepší a nejjednodušší metoda je poptat se kamarádů a rodiny. Většina lidí se ráda chlubí jak mají levný tarif. A dříve nebo později narazíte na někoho kdo má tarif od firmy (třeba už přes někoho) a mohl by vám jej zařídit taky. Pak se dostaneme někde k číslům 250 – 400 Kč měsíčně. Pokud by jste tedy sehnali tarif za 350 Kč měsíčně, tak oproti plné ceně je to úspora 4800 Kč za rok. To je malá dovolená. Takže nezapomeňte, vyptávejte se kohokoli známého. Téměř jistojistě za nedlouho narazíte na hodně levnou nabídku.

Kdo šetří ma tři

Otázka šetření je dnes velmi aktuální. Obecně se dá říci, že v dnešní době pracujeme mnohem méně abychom se najedli, oblékli a měli kde přespat (což jsou takové hlavní, základní životní výdaje). Lidem pak vznikají přebytky peněz s kterými nakládají přesně v souladu se svou naturou a vychováním. V současné době do toho však vstuují i vnější tlaky. Mezi ty hlavní patří reklama, která na nás číhá na každém rohu a silně působí na naše vědomí i nevědomí. Klidně můžeme říct, že nové auto, televizi či židli nepotřebujeme, že ta reklama je k ničemu. Podvědomě si ji ale ukládáme do paměti a někdy později při nějaké zmínce o těchto produktech se nám vzpomínka spustí a my nakoupíme (a ještě jsme šťastní za ta výhodný nákup). Dalším vlivem je naše okolí. Sousedi a kamarádi, kteří se nám v jednom kuse chlubí co si pořídili nového. Podvědomě vás to tlačí taky ke koupi něčeho. Ti chytřejší si pořídi aspoň věc použitelnou, kterou třeba nemají. Ti méně chytří, spíše méně rozvážní koupí třeba druhou televizi, která jim je ve finále k ničemu. A ti úplně blbí to koupí na úvěr. Představte si situaci, že máte zajištěné bydlení, jídlo, máte co na sebe. Kolem vás žádní sousedi a jste bez televize, internetu a všech zdrojů reklamy. Za co by jste utráceli ? Nemáte tušení ? Tak vítejte ve světě reklamy. Protože tam vám vždy ráda řekne za co utratit peníze.Kdo šetří má za tři

O čem je tento blog ?

V následujících článcích vám napíšeme sérii rad, kde a jak ušetřit nějaké peníze. Když už jsme všichni pod vlivem reklamy, existují prinicpy, dle kterých když se budete řídit, můžete ušetřit doslova desetitisíce korun ročně. Samozřejmě bereme v potaz, že čas jsou peníze. Proto hledání toho nejlevnějšího nemusí být vždy tou nejlepší cestou, protože ve finále na tom strávíte nejvíce času. Naše okolí (a vláda) nás doslova nutí utrácet a mezi lidmi se často říká, že kdo šetří, má úplný hovno. My Vám zde ukážeme, že to není pravda. Že šetřit a zbytečně neutrácet za blbosti se vyplatí.